Přístupnost a použitelnost výsuvných menu (nejen pro neslyšící)

Při nedávném uživatelském testování nově spuštěného serveru ABC Online se ukázala zajímavá věc. Ačkoliv jsou často výsuvná menu považována za hůře použitelná, či špatně přístupná (jsou-li závislá pouze na klientském skriptovní, na ovládání myši či na přesných citlivých pohybech), testování na vzorku uživatelů však ukázalo částečně opak.

Seskupování navigačních prvků umožňuje:

Zmenšení počtu kroků k dosažení cílové stránky
Podání celkového přehledu o obsahu ze všech sekcí
Navigování ke konkrétnímu obsahu bez nutnosti studovat mnoho textu

Pokud navíc funguje i klasická navigační hierarchie bez rozbalovacího menu samotného a přes jednotlivé položky se dá dostat do částí jim podřízených, rozbalovací menu nebude překážkou.

Ukázalo se zde, že skupinka neslyšících uživatelů preferovala právě rozbalovací menu.

Jako první otázka se může nabídnout, proč právě osoby s poruchou sluchu více než ostatní preferovaly rozbalovací menu. Důvod se nakonec našel relativně prostý. Bylo to ze stejného důvodu, jako např. osoby s poruchou učení. Statistiky ukázaly, že neslyšící studenti, kteří prošli školským systémem (zde konkrétně australským), který pro ně nebyl přizpůsoben, měli stejný problém vstřebávat informace, právě jako skupinka osob s poruchou učení.

Proto pro ně bylo jednodušší se zorientovat v méně textových položkách s jasným přehledem hierarchie i více úrovní, přímo z menu a při opakovaných návštěvách nemuseli opět studovat všechen text, ale už šli na jisto.

Nielsenovo první pravidlo použitelnosti ovšem říká „Neposlouchejte své uživatele“.

Proto by bylo vhodné tyto výsledky přeci jen nepřeceňovat.

Jistá studie (Bernard & Hamblin, 2003) ukázala, že při postupném procházení strukturou je uživatel veden okolními dodatkovými informacemi a tudíž dělá menší chyby a lépe se dostane ke svému cíli, než když postupuje přímo přes rozbalovací menu.

Uživatelé, kteří používali přímý přístup pomocí víceúrovňových menu, více bloumali po položkách menu a více tipovali, tudíž se hůře dostávali k výsledkům.

Vhodnost víceúrovňových rozbalovacích menu je tedy vždy potřeba zhodnotit pro každý projekt separátně.

Úterý, 9. 8. 2005 9.12 | Trvalý odkaz | Trackback

6 komentářů

[1] Leo

„Vhodnost víceúrovňových rozbalovacích menu je tedy vždy potřeba zhodnotit pro každý projekt separátně.“

Presne tak, zalezi nejen na tom, jak presne se menu rozbaluje (myslim rychlost, geometrii, prekryvani, barvy), ale taky na tom, jak inteligentni je struktura a texty webu. Pokud si nekdo udela navigaci a strukturu (myslim texty odkazu) jako na http://www.ihle.cz tak mu nepomuze zadny html, css ani js. Mimohochodem, ve FF 1.0.6 kdyz sem pisu nevidim textovy kurzor, to je test jak se budu citit jako slepec? Leo

9. 8. 2005 10.07
[2] Jan Bien

Vskutku pěkný spot, Jene. Díky za něj.

Jen malou poznámku: Nielsenovo první pravidlo použitelnosti „Neposlouchejte své uživatele“ jsi napsal neúplné. Ono totiž pokračuje (volně přeříkáno): „.. sedněte si raději za ně a sledujte, co dělají“. Čili, jestliže nějaký výsledek vyjde pozorováním uživatelů, pak bych jej považoval za závažný a následující větu bych z článku úplně vyškrtl, protože je zavádející: „Proto by bylo vhodné tyto výsledky přeci jen nepřeceňovat.“

9. 8. 2005 10.32
[3] Petr Staníček

Na problematiku neslyšících na webu se zapomíná (na čtení webu opřece nepotřebuje nikdo slyšet, tak jaképak zvláštní ohledy, že). Jenže primární problém člověka narozeného bez sluchu (nebo ohluchnuvšího poměrně záhy) je to, že nedokáže vnímat slova a jejich významy tak, jako my. Řeč hluchoněmých má úplně jinou strukturu – jsou to víceméně samostatné pojmy doplněné emocionálními vazbami. My tyto vazby vyjadřujeme právě stavbou věty, volbou slov – neslyšící je vyjadřují jinak, neverbálně. Zjednodušeně řečeno, třeba výroky „Byla omamně nádherná až k zbláznění“ a „Ona pěkná, já příjemný pocit“ jsou pro ně v zásadě totéž (úmyslně přeháním, ale ten posun tam je).

Proto je hlavní věcí na webu pro neslyšící použití jednoduchých, stručných vět, jasných výrazů, heslovitých sdělení. A protože hierarchické menu je obvykle složeno z (co nejvýstižnějších) hesel, přijde mi logické, že neslyšícím vyhovuje více než jiné, z jejich pohledu komplikovanější způsoby navigace.

9. 8. 2005 11.26
[4] Mirek

[3] To je zajímavá informace. Vždy jsem si říkal, při pohledu na „rozhovor“ neslyšících lidí, jak je to možné, že si dokážou tak dobře pokecat i za chůze, kdy se na sebe a na cestu dívají střídavě, anebo proč jsou tak „afektovaní“.

Napadá mne, že možná takový způsob komunikace používáme všichni jako spodnější vrstvu. Myslím, že se to projevuje hlavně, když prostě nemáme kapacitu tvořit složité slovní konstrukce (při únavě, pokud chceme říci něco hodně rychle, jsme v šoku, zaneprázdnění řízením, sledováním fotbalu :) a pod. Možná to nějak souvisí se systémem, s pomocí něhož se dokážeme bleskurychle zorientovat při vstupu do místnosti plné lidí. Proto je asi důležité, aby grafika a rozvržení stránek co nevíce emocionálně ladily s tématem.

9. 8. 2005 12.17
[5] Jan Bien

[3]. Přesně tak, pro neslyšící je mateřskou řečí řeč znaková. Ta se od našeho mluveného jazyka liší daleko více, než například český jazyk od japonštiny. Znaková řeč má zcela jinou strukturu, než řeč slovní. Čili neslyšící vlastně používají stránky, které jsou psány jim hodně cizí řečí.

9. 8. 2005 14.41
[6] Jan Brašna

[1] Leo, je to bug Gecko, doufal jsem, že už bude opraven :/ (http://www.janbrasna.com/…tevreny-cms/#…). K onomu vysouvání – pochopitelně „flyouty“ – vystřelovací meny (do boku, horizontálně) jsou velice nepřístupné, ale klasické vertikálně rozbalovací menu může být přístupné. Co se týče typu stránky, tak jde spíš o to, jestli se návštěvníci často vracejí a chodí rovnou na danou stránku, či je převaha prvonávštěvníků a je potřeba je vést.

[2] Honzo díky za doplnění, tady se skutečně jednalo o názor – testované osoby se vyjádřily, že by preferovaly rozbalovací menu, asi to není v tom textu výrazně zmíněno. Zbytek vychází až z následného A/B testování.

9. 8. 2005 15.20