Pověrčivé W3C
V draftu CSS3 modulu selektorů se objevila jedna zajímavá sekce:
6.6.6. Blank
This section intentionally left blank.
Že by se i do takto seriózních záležitostí dostávala pověrčivost a W3C raději tuto sekci úmyslně vynechala? :)
PS: Onen článek ve Wikipedii je poměrně zajímavý, doporučuji přečíst, zvláště některé interpretace čísla jsou vynikající.
PS2: Pokud někdo chce znát skutečný důvod, tak ten nemá s esoterikou nic společného – jedná se o pragmaticky vypuštěnou pseudotřídu. Sekce se nechala záměrně prázdná, aby nedošlo k přečíslování následných kapitol, které už byly zažitě referovány.
PS3: Ne, opravdu se nebavím pročítáním specifikací a záchvaty smíchu nad nimi, v reálu jsem poměrně rozumný, ale tohle mi nedalo… :)
Středa, 4. 1. 2006 15.38 | Trvalý odkaz | Trackback
[1] Dero
Hezky! :o)
4. 1. 2006 16.27
[2] llook
Kdo zpaměti a bezchybně vysloví slovo hexakosioihexekontahexaphobia, ten je u mě machr.
Vynechávání čísla 666 ale v některých případech docela chápu. Pokud chce někdo obchodně uspět v USA, neměl by radši moc provokovat křižáky.
4. 1. 2006 17.00
[3] Karel Oberleitner
Co ja vim, tak cislo 666 ma rychlik z Brna do Plzne, kterym jsem jezdil domu do Budejc, a rikali jsme mu vyhybka do pekel ;-)
4. 1. 2006 18.11
[4] Aleš Janda
No v některých hotelech úplně chybí pokoj č. 13! Prostě 10, 11, 12, 14, 15… ;-)
4. 1. 2006 21.15
[5] Dero
Aleš: Kdyby jen pokoje. Mnohde chybí celá podlaží. Však to znáte z béčkových hororů:
Scéna: Americký mrakodrap, jehož designerem byl paranoidní numerolog. Třinácté patro chybí. Dvakrát denně jezdí výtahem v tomto mrakodrapu krásná mladá dívenka a přitažlivý muž, trošku více než kolegové z kanceláře ve stopětadvacátém podlaží. Toho osudového večera se v kanceláři trochu zdrželi, při krácení si času bohulibou činností na toaletách nepostřehli, že se budova pomalu vyprazdňuje. Když dívka zjistila, kolik je hodin, s lehce pubertálním smíchem zatáhla muže do kabiny výtahu, aby tam mohli dokončit rozdělanou „práci“. Výtah však při jízdě podivně skučel a oběma milencům se ježily vlasy v zátylku. Na digitálním displeji naskakovala čísla jednotlivých podlaží: 16, 15, 14… 13! Výtah se s trhnutím zastavil a sprcha jisker skropila vystrašené dvojici hlavy. Dveře se s vytím pootevřely a nabídly dvěma vystrašeným párům očí pohled do černočerné, mrazivé tmy…
Všechny pokusy rozjet výtah selhaly, světlo v něm skomírá, hasne a mizí. Není slyšet nic než dvojí přerývaný dech. V neprostupné tmě se ozve křupnutí… a druhé.
Ráno najdou sekuriťáci dvě mrtvá těla objímající se přede dveřmi výtahu ve čtrnáctém patře.
4. 1. 2006 21.37
[6] Jan Brašna
[2] Tak tak, tomu jsem se taktéž upřímně zasmál ;)
[3] Potvrzuji. K čertu s ČD :)
5. 1. 2006 0.17