Jan Brašna | HereBeDragons™

Opravdu 10 největších chyb webdesignu?

Jakob Nielsen publikoval na svém webu UseIt.com Alertbox s deseti největšími chybami webdesignérů tohoto roku (český překlad přinesl Petr Václavek).

Jakob má pochopitelně pravdu v mnoha bodech a i se jedná o skutečně zásadní problémy především v přístupnosti a použitelnosti, ale je otázkou, zda jde skutečně o ony nejpalčivější problémy současné webové tvorby.

Svým způsobem se nejedná o „top 10“ z obecného hlediska. Tyto problémy totiž definovali čtenáři Alertboxu, tudíž relativně specifická skupina kolem Jakoba Nielsena zaměřená na použitelnost. Proto než stávající název výzkumu by bylo záhodnější report nazvat „10 největších chyb webdesignu za rok 2005 v očích odběratelů newsletteru, kteří konzumují Jakobův pohled na použitelnost“.

Dle mého se takto nejzásadnější problémy nedají generalizovat. Každý jednotlivý projekt má specifické požadavky a specifické cílové skupiny. Pokud tudíž nestavíme webové sídlo cílené na osoby, které se zajímají o použitelnost a které sdílí Jakobovy myšlenky, nemusí být tento seznam problémů tím hlavním těžištěm.

V diskusi pod článkem Petra Václavka bylo několik bodů zmíněných a diskutovaných, na Webstandardsgroup došlo také k debatě charakteru studie. Bylo to zhruba přirovnáno k hodnocení automobilů profesionálními jezdci, kteří pochopitelně budou vozy komentovat z jiné perspektivy a jejich úhel pohledu bude značně ovlivněn prostředím, ve kterém se pohybují. Tato perspektiva bude v některých bodech odlišná od té, kterou by měla běžná spotřebitelská komunita – tudíž cílová skupina, ve které jsou obsaženi všichni možní zástupci řidičů různých úrovní, pro které jsou různé skupiny vozů určeny.

Proto ano, zmíněné problémy jsou pochopitelně významné překážky v používání webů, ale např. problémy s pevnými dimenzemi layoutu jsou daleko méně bolestivé, než řekněme špatný obsah či zmatená navigace.

Skupina osob, která se na výzkumu podílela není běžný webový průměr. Jedná se o lidi s hlubokým webovým povědomím, znalostí mnoha souvisejících oborů, webové struktury a webových standardů. Proto se také v podobném duchu nesou i výsledky.

Čtvrtek, 6. 10. 2005 12.44 | Trvalý odkaz | Trackback

12 komentářů

  1. [1] Aleš Janda

    Kritici opravdu nejsou běžný webový průměr. Ale kdo jiný má kritizovat jadernou elektrárnu než jaderný fyzik? ;-)

    Běžný uživatel třeba vidí, že se mu ta stránka nelíbí, ale většinou neví proč. Ti kritici sice nejsou průměr, ale příčiny většinou rozpoznají.

    Takže ano, objektivní to příliš není, ale alespoň to dá trochu správné výsledky.

    6. 10. 2005 15.53

  2. [2] Marek Prokop

    Honzo, dobrý specialista na použitelnost nehodnotí web podle sebe, ale na základě zkušeností z user testingů s „obyčejnými uživateli“ ™.

    Poznal jsem už pár webdesignérů, kteří některé poučky použitelnosti také považovali za profesionální deformaci teoritiků, dokud nějaký user testing neviděli na vlastní oči.

    Na druhou stranu také nemám moc rád hotové závěry, o kterých přesně nevím, jak vznikly. I Nielsen může udělat v testování chybu a nepochybně ji občas opravdu udělá. Pokud nezveřejní metodiku, připravuje sám sebe o šanci, že ho někdo opraví.

    6. 10. 2005 17.45

  3. [3] Hellish

    Jistě, „…skupina osob, která se na výzkumu podílela není běžný webový průměr“. Ale jsou to lidé, kteří se zabývají tím, co běžné webové uživatele trápí a své názory se nevycucávají z prstu, nýbrž z vlastních zkušeností.

    Samozřejmě, nejvíce informací o použitelnosti vám přinese testování konkrétního projektu na uživatelích a cílová skupina pro každý projekt je jiná – tudíž se liší i priority z hlediska použitelnosti. V okamžiku, kdy ale nemám žádné výsledky testů v ruce (např. na začátku projektu), budu se držet zkušeností odborníků než svých nepodložených názorů.

    A právě kvůli tomu je výše zmiňovaný článek velice užitečný. Možná třeba ne pro vás, ale pro mne určitě.

    6. 10. 2005 18.16

  4. [4] Jan Brašna

    [2][3] Ovšem pozor – já nepopírám užitečnost článku, jen se snažím uvést na správnou míru jeho „titulek“ a jeho „image“ a osvětlit skutečný efekt publikovaných závěrů – zdá se mi totiž, že je (může být) považován omylně za samospásný.

    6. 10. 2005 18.34

  5. [5] Bochi

    Ale kdo jiný má kritizovat jadernou elektrárnu než jaderný fyzik? ;-)

    No vidíte, a u nás se do kritiky jaderných elektráren poučtí kdejaký nýmand a „jihočeská matka“. ;-)

    Jinak souhlasím s Markem Prokopem, uvedení metodiky a nějakých surovějších dat, než je onoho závěru ve formě desatera, by mě také potěšilo. Přiznám se, že už při čtení Nielsenova textu jsem nad některými body pochyboval, zda jsou opravdu tím nejpalčivějším problémem.

    6. 10. 2005 21.05

  6. [6] Brbla

    Profesionálové bývají odtrženi od běžné reality, ale podstatu většinou vystihnou.

    Hned 1. bod mne zaujal. Proč? Nezdál se mi kontrast písma a pozadí na Vašich stránkách (Colour contrast analyser mi dal za pravdu). Na článek zkrátka mžourám. Proto alespoň 1. bod jako prostý uživatel 100% potvrzuji.

    Prosba za poloslepé: Nešlo by písmo lehce ztmavit?

    Děkuji za tento článek a tím i důvod k zamyšlení. Ono slepě souhlasit s autoritou také není ideální 87).

    7. 10. 2005 13.47

  7. [7] Petr Vaclavek

    Clanek od Nielsena me zaujal hlavne proto, ze obsahuje spoustu dobrych postrehu, ktere vyvojari obcas prehlizeji v honbe za validnim a pristupnym webem dle nejakych specifikaci. A pritom v mnoha pripadech staci jen selsky rozum – zastavit se a zamyslet se, co je dulezitejsi. Zda to, ze to bude 100% validni nebo to, ze navstevnici budou bez nejmensich problemu cist a vstrebavat informace, ktery web nabizi?

    To zda se jedna o nejvetsi chyby, na ktere upozornuji webdesigneri a nebo to jsou chyby ktere vadi beznym navstevnikum, myslim nehraje v tomto pripade az tak velkou roli.

    Ale jinak s vyse uvedenym clankem naprosto souhlasim :)

    7. 10. 2005 16.05

  8. [8] Jan Brašna

    [6]

    „Profesionálové bývají odtrženi od běžné reality“

    Jak kdy, tady to třeba neplatí – v oboru použitelnosti jsou toto skutečně zásadní problémy, ale pochybuji, že trápí např. marketéry, dodavatele videoobsahu či strojové zpracovatele webových dat. Prostě mi jen přišlo, že se tady problémy použitelnosti (které zasahují celé spektrum oblasti webové tvorby) povýšily na všechny problémy webové tvorby.

    „Nešlo by písmo lehce ztmavit?“

    Šlo, je to v přístupnějším stylopisu, který ale bůh ví kdy bude přidán – slibuji to už možná půl roku :( Kontrast je na hraně, ale podle jedné metodiky nevyhovuje, podle jiné ano, záleží na nastavení prahu. BTW pokud mžouráte, tak zkuste zkontrolovat kalibraci monitoru, tento rozdíl barev (nikoliv jasu, ten je naprosto v pořádku pro všechny případy) by neměl při běžném nastavení gammy působit jakkoliv problematicky, i když je hraniční. Popř. si písmo prozatím zvětšete pro pohodlnější čtení.

    „a tím i důvod k zamyšlení“

    Přesně toho jsem chtěl docílit. Nemá to nic společného se studií samotnou a jejím obsahem, ta je naprosto korektní, jen může být vnímána samospásně.

    7. 10. 2005 21.20

  9. [9] Brbla

    [8] BTW pokud mžouráte, tak zkuste zkontrolovat kalibaci monitoru

    Mám LCD. Uznávám, barvy na něm trochu plavou, ale zas je příjemný na oči. Zdejší design je nápaditý, šedivé písmo do něj myslím sedí, jen bych přemýšlel o sytějším tónu. Díky za článek a neberte mou připomínku ke kontrastu osobně, to víte, jsem jen takový Brbla 87)…

    9. 10. 2005 0.46

  10. [10] Pavel Kolesnikov

    Ano, urcite neni nic chybneho na upresneni nazvu pruzkumu na

    „10 největších chyb webdesignu za rok 2005 v očích odběratelů newsletteru, kteří konzumují Jakobův pohled na použitelnost.“

    Nemela by se pritom ale prehlednout nasledujici poznamka hned z uvodu Nielsenova clanku:

    I assumed that asking for reader input would highlight many issues that I hadn't noticed in my own user testing. This was not the case. Instead, all of the top thirty problems were covered in existing usability guidelines. Thus, when you read this year's top ten list, you'll probably say, „Yes, I've heard about this before.“ That's okay.

    12. 10. 2005 11.56

  11. [11] jakub

    Nemohu nez souhlasit s Honzou, clanek je hodnotny, poukazuje na bolesti rady webu, ale osobne si myslim, ze prave bokem zmineny priklad o fixed-width-layoutu vs. zmatena navigace (nesouroda, menici se,…) miri daleko vice na telo, nez vetsina z te desitky.

    Vetsina tech problemu se soustredi na technicke aspekty (ne)pouzitelnosti, ale to je dle meho opravdu malo. Problem zmatene navigace jde i zobecnit na mizernou ci dokonce chybejici studii koncepce webu. Nikoliv nejprve design a koncept vlastne ad-hoc – at jiz z casti ci uplne.

    Studie nemusi byt nutne 200strankovy dokument typu „stranka-za-litr“, ale aspon nejake minimalisticke pojednani o pojeti „meho“ webu. Ono totiz casto teprve na papire (ale i v diskuzi) se ukaze v cele nahote spatne zamyslene pojeti…

    15. 10. 2005 20.28

  12. [12] jakub

    A kdyz uz plodim moudra, tak me napada dalsi problem. Rada majitelu webu (prezentaci, e-shopu,…) jsou laici, kterym jaksi nebylo vysvetleno cim ceho mohou dosahnout. Jake jsou limity, co realne je, co neni, co mi pomuze, co nikoliv atd.

    Bohuzel se dostavame k takove te obehrane diskuzi – kdy jeste klientovi vyhovet, kdy uz radeji odejit a nechat kseft byt…

    15. 10. 2005 20.32

RSS komentářů

Vaše postřehy

FinePrint™: Pokud máš chuť plkat mimo téma spotu nebo se tady navážet do ostatních, máš šanci, že komentář půjde do křemíkového pekla. Účelové nebo anonymní příspěvky budu dle rozmaru a bez vysvětlování likvidovat. Podepiš se; pokud se k napsanému nehlásíš, ani to neodesílej. Diskusi mám rád, ne už tak flame a blbce. Mysli na to při psaní.